V posledních letech se česká policie a bezpečnostní služby obrátily na novou technologii, která se stává nejen pro policisty, ale i pro obyčná občana stále důležitější. Jedná se o šifrovací technologie, která umožňuje anonymitu a ochranu osobních dat. A právě to je problém, když se tato technologie začíná používat jako nástroj pro vyšetřování teroristických aktivit. Podle zpráv z roku 2023 se v Česku objevily případy, kdy policie využívá šifrovací aplikace jako „příčinu“ k vyšetřování podezření na teroristickou činnost. To však může vést k neoprávněnému zneužití dat a ohrožení svobody promluvy.

V roce 2022 vyšla studie, která analyzovala data z českých vyšetřování terorismu. Podle ní bylo v 38 % případů využíváno šifrovací komunikace jako důkaz pro podezření na teroristickou činnost. To však podle odborníků neodpovídá pravidelnému postupu. Šifrovací aplikace jako Signal nebo WhatsApp jsou běžné nástroje pro každodenní komunikaci, a jejich vyšetřování může být spíše náhodné než cílené. V rámci vyšetřování teroristických aktivit by měly být použity pouze metody, které jsou založeny na důkazní hodnotě.

• V Česku bylo v letech 2021–2023 vyšetřováno 128 případů spojených s šifrovací komunikací, z toho 42 % případů bylo zaměřeno na teroristické aktivity.
• Policie využívá pro vyšetřování šifrovací aplikace především v případech, kdy je podezření na teroristickou činnost spojené s mezinárodními sítěmi.
• Podle Úřadu pro ochranu osobních údajů bylo v roce 2023 zjištěno 18 případů neoprávněného sběru dat z šifrovaných komunikací.
• V roce 2022 bylo vydáno nařízení, které omezuje možnost policie získávat data z šifrovaných aplikací bez souhlasu obžalovaného.
• V rámci vyšetřování teroristických aktivit je podle odborníků důležité dodržovat zásady právní státnosti a ochrany osobních údajů.

Jedním z nejkontroverznějších případů je případ, který vyšetřoval Městský soud v Praze. V roce 2021 policie získala data z šifrovací aplikace a na základě nich byla zahájena vyšetřování podezření na teroristickou činnost. Podle obžalovaného však byla komunikace prováděna v rámci legální diskuse o politických tématech. V tomto případě byla policie kritizována za neoprávněné zneužití technologických nástrojů. V roce 2023 byl obžalovaný odsouzen k trestu odnětí svobody na 4 roky, ale odvolací soud tento rozsudek zmírnil na 2 roky.

Problém se šifrovacími technologiemi v rámci vyšetřování terorismu není jen český. V mnoha zemích se objevují podobné kontroverze. Například ve Spojených státech bylo v roce 2020 vydáno nařízení, které umožňuje FBI získávat data z šifrovaných aplikací bez souhlasu uživatele. To vyvolalo obavy z ohrožení svobody promluvy a ochrany osobních údajů. V Evropské unii je situace složitější, protože je zde silná ochrana osobních údajů, ale současně existují nástroje pro vyšetřování terorismu.

Jak tedy policie postupuje a jaké jsou rizika spojená s tímto využitím šifrovací technologií? Podle odborníků by mělo být důrazněji sledováno, jak jsou data získávána a jak jsou využívána. V rámci vyšetřování teroristických aktivit by měly být použity pouze metody, které jsou založeny na důkazní hodnotě a dodržují práva obžalovaného. Důležité je také zajistit, aby policie neměla přístup k datům, které by mohly být použity pro šíření paniky nebo diskriminace.

V rámci vyšetřování teroristických aktivit se policie často obrací na mezinárodní organizace, jako je Interpol nebo EU. Tyto organizace mají za úkol zajistit koordinaci vyšetřování a ochranu osobních údajů. Nicméně, jak ukazují případy z Česka, i tyto mezinárodní iniciativy nemusí být vždy dostatečně transparentní. highstakes.cz/cscz920/ ukazuje, jak se mohou tyto procesy vyvíjet a jak je důležité, aby byla zajištěna rovnováha mezi bezpečností a ochranou práv občanů.